Otázky bez odpovědí

Proč se ptát se na otázky, které nemají odpověď?

Otevřeme noviny a vidíme graf. Ten má svého autora či autorku. Pokládá si nad ním různé otázky - a skrze nadpisy, zvýraznění a další metody tyto otázky v důsledku podsouvá i nám. Vizualizace dat má vždy svého autora a nějaký cíl: v podstatě vždy jde o větší nebo menší manipulaci.

V kontextu vizualizace tak můžeme řešit také téma autority a role učitele. V jednom z výzkumů na prvním stupni žáci v podstatě vůbec neprojevovali opatrnost při interpretaci dat (například vůbec nepřemýšleli, zda je daná vizualizace dat schopna přinést odpovědi na položené otázky), což mohlo být způsobeno i tím, že žáci automaticky očekávali, že otázka učitele je vždy zodpověditelná.

Tohle přesvědčení žáků není nepodobné přesvědčení dospělých, kteří považují např. data a grafy využité v kontextu nedělní politické debaty za automaticky relevantní danému argumentu. Záměrné pokládání otázek, které nemusí být skrze data a jejich vizuální reprezentace (jednoznačně) zodpověditelné, tak může poskytovat příležitost k rozvoji dovedností.


Shrnuto a podtrženo

Při přípravě aktivit přidejte nějakou takto problematickou otázku (bez možné odpovědi ve vizualizaci dat, s nejasnou odpovědí) a sledujte, co se bude ve vaší třídě dít. Potvrdíte si výsledky zmíněného výzkumu, nebo je ve vaší třídě vysoká úroveň kritického myšlení?



Témata: metody, základní škola, střední škola

← Zpátky domů