Pro žáky na prvním stupni může být náročné predikovat nějakou hodnotu v případě, že ve vizualizaci není explicitně uvedena (např. dnes má Ema podle sloupcového grafu osm jablek, včera měla deset a den před tím dvanáct - kolik jich bude mít zítra?). Je však vhodné podporovat žáky ve vytváření predikcí a vést je k uvědomění, že predikce nemusí být (a ze své podstaty ani nemohou být) přesné - prostě nevíme, jestli Ema dnes opět sní dvě jablka... Nejistota a zmatení jsou při práci s daty a vizualizacemi přirozenou emocí, kterou je z pozice učitele vhodné tolerovat a pracovat s ní. Nejistota nás při práci s daty provází vždy a data nejsou nikdy přesná už ze své podstaty. Natož predikce nad nimi prováděné.
Výzkumníci se domnívají, že příležitost odvozovat i neformální a nepřesné závěry z vizualizace malých dat je pro děti přínosem. Dovednost predikovat na základě vizualizace může být rozvíjena i nad velmi malými daty, o kterých by se nám mohlo z pozice učitele zdát, že zde není takové vyvozování možná ani žádoucí. Nejde o komplexitu dat ani komplexitu formy – i základní forma, jakou je piktograf, může poskytovat pole pro širokou škálu reprezentací, interpretací a predikcí. Jde primárně o otázky, které (si) pokládáme, a o diskuse, ke kterým žáky vedeme.
Pokud se žáci sami ke komplexním otázkám a datům během připravené aktivity propracují, neomezujme je a nechme je s komplexitou dat a vizualizací pracovat – vytváří to nutnost data promýšlet, hledat možnosti jejich organizace, a to i ve vizuální reprezentaci, kde je často možné zvolit několik způsobů prezentace dat. Později na druhém stupni získají žáci další matematické nástroje (např. koncept různých středních hodnot), pomocí kterých budou schopni své prediktivní odhady zpřesňovat – ale nebudou se bát je provádět, a to je hlavní.